Tohle je třetí lekce základního kurzu charliedesk Classroom. Předchozí lekce vysvětlily, co je peněženka a co znamená "vlastnit" kryptoměnu. Teď se podíváme na tři nejčastější místa, kde lidé krypto pořizují, a rozebereme je podle tří jednoduchých otázek: Kdo drží mince? Jak vzniká cena? Co to stojí?
Všechno ukážeme na jednom konkrétním příkladu. Řekněme, že Petra chce pořídit ETH (Ethereum) za 1 000 eur. Projdeme si, co se stane na každém ze tří míst.
Co je vlastně burza, broker a DEX?
Definujme si tři pojmy hned na začátku, protože se často pletou.
- Burza (exchange, konkrétně CEX, tedy centralized exchange): firma, která provozuje trh. Sama neobchoduje proti tobě, jen spojuje lidi, kteří chtějí koupit, s lidmi, kteří chtějí prodat. Příklady typu Coinbase, Kraken nebo Binance fungují takto.
- Broker: firma, která ti krypto přímo prodá nebo od tebe koupí. Ty neobchoduješ s jiným uživatelem, obchoduješ s brokerem. Takto fungují mnohé "jednoduché" nákupní tlačítka v aplikacích a řada fintech appek.
- DEX (decentralized exchange, decentralizovaná burza): sada chytrých kontraktů (programů) běžících na blockchainu. Není za nimi firma, která by držela tvoje mince. Obchoduješ přímo ze své peněženky. Příklady jsou Uniswap nebo Curve.
Podrobnější srovnání pojmů CEX a DEX máme ve slovníčku pod heslem "cex-dex".
Kdo drží tvoje mince?
Tohle je nejdůležitější otázka celé lekce, protože rozhoduje o tom, co se stane, když se něco pokazí.
Na burze (CEX) platí jednoduché pravidlo: dokud jsou mince na burze, drží je burza, ne ty. Máš u ní zůstatek, což je záznam v její databázi. Privátní klíče (tajné heslo, které skutečně ovládá coiny na blockchainu) drží burza. Odtud známá věta "not your keys, not your coins" (nejsou to tvoje klíče, nejsou to tvoje mince). Když chceš mít mince plně pod kontrolou, musíš je z burzy vybrat do vlastní peněženky.
U brokera je to podobné, někdy i horší z pohledu kontroly. Řada brokerů ti umožní jen koupit a prodat, ale ne vybrat coin na vlastní peněženku. V takovém případě nikdy nedržíš skutečnou kryptoměnu, jen nárok vůči brokerovi. Jestli konkrétní broker výběr umožňuje, se liší kus od kusu, a to je věc, kterou je potřeba si ověřit u daného poskytovatele.
Na DEXu drží mince celou dobu ty. Obchod probíhá přímo mezi tvojí peněženkou a chytrým kontraktem. V žádném okamžiku nepředáváš klíče třetí straně. To je hlavní rozdíl DEXu: kontrola nad mincemi neopouští tvoji peněženku. Cenou za to je, že za bezpečnost svých klíčů ručíš sám, a když uděláš chybu, není komu zavolat.
Jak vzniká cena?
Tady jsou tři modely nejvíc odlišné.
Na burze cenu tvoří kniha objednávek (order book), tedy seznam všech příkazů koupit a prodat. Petra vidí, že nejlepší nabídka na prodej ETH je třeba 3 000 eur. Když zadá tržní příkaz, systém ji spáruje s prodávajícími. Cena je výsledkem toho, na čem se v danou chvíli shodne nabídka a poptávka. Rozdíl mezi nejvyšší nabídkou ke koupi a nejnižší k prodeji se jmenuje spread.
U brokera cenu určuje broker. Vezme nějakou referenční tržní cenu a přidá si svou marži (přirážku). Petra často nevidí order book, vidí jen jedno číslo: "koupit ETH za X". To číslo bývá o kousek horší, než jaká je cena na burze, a v tom rozdílu je schovaná část výdělku brokera.
Na DEXu typu Uniswap cenu často nepočítá kniha objednávek, ale vzorec. Nejrozšířenější model je AMM (automated market maker, automatizovaný tvůrce trhu). Zjednodušeně: v "bazénu" (liquidity pool) leží dvě aktiva, třeba ETH a stablecoin, a cena se odvíjí od jejich poměru. Když Petra koupí ETH z bazénu, ubere ETH a přidá stablecoin, čímž cenu ETH v tom bazénu mírně posune nahoru. Čím větší obchod vůči velikosti bazénu, tím větší tento posun, kterému se říká slippage (skluz ceny).
Co to stojí? Ukázka na 1 000 eurech
Teď to nejkonkrétnější. Náklady se skládají z více vrstev a málokdy je vidíš jako jeden údaj. Následující čísla jsou ilustrativní příklad, ne aktuální tržní data, mají jen ukázat, kde náklady vznikají.
| Kde | Viditelný poplatek | Skrytý náklad | Poplatek sítě |
|---|---|---|---|
| Burza (CEX) | obchodní poplatek, např. 0,1 az 0,5 % | spread v knize objednávek | až při výběru na vlastní peněženku |
| Broker | často "0 %" nebo malý poplatek | marže zabalená do ceny (spread) | někdy nelze vybrat vůbec |
| DEX | poplatek poolu, např. 0,3 % | slippage u větších obchodů | vždy platíš gas (síťový poplatek) |
Projděme Petřiných 1 000 eur:
- Na burze s poplatkem 0,2 % zaplatí zhruba 2 eura na poplatku plus malý spread. Pokud si mince nechá na burze, síťový poplatek zatím neřeší. Když je vybere do vlastní peněženky, přidá se poplatek sítě.
- U brokera, který inzeruje "nulový poplatek", může být skutečný náklad klidně vyšší než na burze, protože je schovaný v ceně. Jestli je to 0,5 % nebo 2 %, poznáš jen tak, že porovnáš nabízenou cenu s cenou na burze ve stejnou chvíli.
- Na DEXu zaplatí poplatek poolu (u běžného poolu 0,3 %, tedy asi 3 eura), k tomu gas (síťový poplatek), který nezávisí na velikosti obchodu, ale na vytíženosti sítě, a u větších objednávek ještě slippage. Gas může být pár centů i několik eur podle sítě a okamžiku.
Podstatné je tohle: "nula procent" skoro nikdy neznamená zdarma. Náklad se jen přesune ze zřejmého poplatku do spreadu, marže nebo slippage.
Který model je "nejlepší"?
Žádný. Každý řeší jiný kompromis, a proto všechny tři existují vedle sebe.
- Burza dává likviditu a férovou tržní cenu z order booku, ale drží tvoje klíče.
- Broker je nejjednodušší na obsluhu, ale za pohodlí platíš horší cenou a někdy nemožností mince vůbec vybrat.
- DEX ti nechá klíče a přístup k tokenům, které jinde nejsou, ale platíš gas, riskuješ slippage a za bezpečnost si ručíš sám.
charliedesk zásadně neříká, co si vybrat. Říkáme, jak to funguje, abys rozhodnutí uměl udělat sám a věděl, na co se ptát.
Co bys teď měl umět
Po této lekci bys měl dokázat u kteréhokoli místa, kde se dá pořídit krypto, zodpovědět tři otázky:
- Kdo drží mince? (Já ve své peněžence, nebo firma za mě?)
- Jak tam vzniká cena? (Order book, marže brokera, nebo AMM vzorec?)
- Kde je schovaný náklad? (Poplatek, spread, marže, gas, slippage?)
Když na tyhle tři otázky umíš odpovědět, rozumíš 90 % rozdílu mezi burzou, brokerem a DEXem.
Co zůstává nejisté
- Konkrétní poplatky se liší poskytovatel od poskytovatele a mění se v čase. Čísla v tabulce jsou ilustrace, ne aktuální ceník. Skutečnou cenu si vždy ověř u daného místa v okamžiku obchodu.
- Zda konkrétní broker umožní výběr na vlastní peněženku, je věc jeho podmínek, kterou nelze zobecnit.
- Právní a daňové postavení jednotlivých modelů se v EU liší a vyvíjí. Tato lekce vysvětluje mechaniku, ne regulaci ani daně.