Co si zákazník ověří a co ne?
Podle analýzy CryptoSlate probíhá typické ověření takto: zákazník zkopíruje řetězec čísel, projde cestou přes takzvaný Merkle strom (kryptografická struktura, která umožňuje dokázat, že konkrétní záznam je součástí většího datasetu, aniž by se odhalil celý dataset) a stránka mu potvrdí, že jeho zůstatek byl zahrnut do důkazu rezerv burzy.
Takový důkaz je nejspíš technicky v pořádku. Prokazuje dvě věci:
- účet zákazníka se objevil v datovém souboru,
- burza ovládala peněženky, ve kterých bylo dost daného aktiva na pokrytí zůstatků zahrnutých v tomto souboru.
To je ale všechno. Podle CryptoSlate proof of reserves neříká, zda se v datasetu objevili opravdu všichni zákazníci, kolik burza dluží věřitelům a jaké další závazky má mimo řetězec.
Proč je rozdíl mezi aktivy a solventností klíčový?
Solventnost znamená, že aktiva jsou vyšší než závazky. Proof of reserves ukazuje pouze jednu stranu rovnice: aktiva. Chybí strana druhá, tedy pasiva.
Právě neviditelná strana pasiv byla jádrem pádu FTX. Burza mohla teoreticky dokázat, že drží kryptoaktiva v peněženkách, a přitom být hluboce insolventní kvůli závazkům, které se v žádném on-chain důkazu neobjeví. Důkaz aktiv sám o sobě proti tomuto scénáři nechrání.
Co konkrétně důkaz rezerv typicky nezachytí
| Otázka | Odpoví proof of reserves? |
|---|---|
| Drží burza dané aktivum v peněženkách? | Ano (v okamžiku snímku) |
| Je můj zůstatek v datasetu? | Ano, když si to ověřím |
| Jsou v datasetu úplně všechny zůstatky? | Ne bez důvěry v úplnost dat |
| Kolik burza dluží věřitelům a půjčovatelům? | Ne |
| Jaké má závazky mimo řetězec? | Ne |
Důležité: důkaz je většinou snímek k jednomu okamžiku. Neříká nic o tom, jak vypadá bilance den poté.
Jak se tedy dohled reálně děje?
Pokud kryptografický důkaz nepokrývá solventnost, kontrola v praxi přichází odjinud, typicky přes regulaci a vymáhání práva. Poslední zprávy ukazují, jakými cestami.
Brazilská centrální banka podle CoinDesk nařídila burzám zdržet velké převody kryptoaktiv do zahraničí. Pravidlo se vztahuje na převody nad 10 000 dolarů a na menší transakce, které burzy vyhodnotí jako rizikové. To je forma dohledu nad toky, nikoli nad bilancí.
Americký Treasury přes úřad OFAC podle Decryptu a Cointelegraphu uvalil sankce na dvě kryptoburzy, které měly prát peníze pro íránské Revoluční gardy. Podle Cointelegraphu šlo o jednotlivce a dvě burzy spojené s praním prostředků v digitálních aktivech v celkové hodnotě kolem 5 milionů dolarů napojených na Írán. Decrypt uvádí, že mezi jmenovanými byl provozovatel se sídlem v Gruzii a Spojených arabských emirátech a platforma se sídlem v Íránu.
Oba případy mají společné jedno: dohled cílí na chování burz (toky, praní peněz, sankce), ne na to, zda burza skutečně dokáže vyplatit všechny zákazníky. To je jiný typ rizika než ten, který srazil FTX.
Na co si u tohoto typu důkazů dávat pozor?
Toto není doporučení, co dělat s penězi. Je to seznam otázek, které lze podle výše uvedených zdrojů u důkazu rezerv položit:
- Pokrývá důkaz i závazky, nebo jen aktiva?
- Ověřuje někdo úplnost datasetu, tedy že tam jsou opravdu všichni?
- K jakému okamžiku snímek platí a jak často se opakuje?
- Kdo důkaz sestavil a kdo ho nezávisle prověřil?
Co zůstává nejisté
Synchronizace zdrojů má hranice. CryptoSlate popisuje obecný mechanismus a jeho mezery, neuvádí ale kompletní přehled, které konkrétní burzy dnes dokazují i pasiva. Zda a jak se praxe od pádu FTX statisticky změnila napříč trhem, z dostupných zdrojů jednoznačně nevyplývá. To si necháváme jako otevřenou otázku, kterou budeme sledovat.