Většina lidí si při nákupu kryptoměny všimne jediného čísla: poplatku, který burza napíše tučně. Jenže to je jen jedna třetina příběhu. Existují tři náklady, a dva z nich se schovávají v ceně samotné, takže je na účtence nikdy neuvidíte jako samostatnou položku.
Pojďme si je projít na jednom konkrétním nákupu.
Jaký je náš příklad?
Řekněme, že chcete nakoupit bitcoin za 10 000 Kč. Vaše banka posílá koruny, ale burza obchoduje páry v amerických dolarech (USD). To je běžná situace, ne výjimka. Právě tady vznikají všechny tři náklady najednou.
Půjdeme po nich v pořadí, ve kterém na vaše peníze dopadají.
Náklad 1: Kolik stojí samotný poplatek?
Poplatek (fee) je částka, kterou si burza účtuje za provedení obchodu. Je to jediný ze tří nákladů, který obvykle uvidíte napsaný černé na bílém.
Běžný poplatek u retailového nákupu se pohybuje řádově v desetinách procenta až jednotkách procent. Řekněme, že platíte 1 %.
Z 10 000 Kč to je 100 Kč.
Toto číslo lidé chápou. Je transparentní a dá se snadno porovnat mezi burzami. Problém je, že mnozí se u něj zastaví a myslí si, že tím náklady končí.
Náklad 2: Co je spread a proč ho neuvidíte na účtence?
Spread (rozpětí) je rozdíl mezi cenou, za kterou v daný okamžik někdo prodává, a cenou, za kterou někdo kupuje. Nikdy nekupujete přesně za "cenu na grafu". Kupujete za o něco vyšší cenu, než za jakou byste ve stejnou vteřinu prodávali.
Představte si to jako směnárnu na letišti: na tabuli jsou dva kurzy, nákup a prodej, a mezi nimi je mezera. Ta mezera je spread.
U velmi likvidního trhu, kde je hodně nabídek a poptávek blízko sebe, bývá spread malý. U méně obchodovaných měn nebo na tenkém trhu může být velký. Zde hraje roli likvidita, tedy jak snadno lze aktivum koupit a prodat, aniž by to pohnulo cenou. (Podrobněji ji rozebíráme ve slovníkovém hesle likvidita.)
Řekněme, že spread na našem obchodu představuje 0,5 %. To je dalších 50 Kč, které nikdy neuvidíte jako řádek na faktuře. Jsou zabudované rovnou v ceně, za kterou nakupujete.
Proto dvě burzy se stejným poplatkem 1 % nemusí být stejně drahé. Ta s širším spreadem vás stojí víc, jen to není vidět.
Náklad 3: Co se stane, když platíte v korunách a burza obchoduje v dolarech?
Tohle je náklad, na který zapomíná úplně nejvíc lidí: kurz na fiat noze obchodu.
"Fiat" je běžná státní měna (koruna, euro, dolar). "Fiat noha" je ta část transakce, kdy se vaše koruny mění na měnu, ve které burza obchoduje.
Když vaše koruny někdo převede na dolary, použije k tomu nějaký kurz. A ten kurz skoro nikdy není přesně ten mezibankovní, který vidíte na Googlu. Bývá k němu přidaná přirážka. Řekněme 0,7 %.
Z 10 000 Kč je to dalších zhruba 70 Kč.
Tento náklad je zákeřný, protože se tváří jako "jen převod měny", ne jako cena za krypto. Ale z vaší peněženky odchází stejně reálně jako poplatek.
Kolik tedy stál nákup doopravdy?
Sečtěme všechny tři náklady na našem modelovém obchodu za 10 000 Kč:
| Náklad | Sazba (příklad) | Kolik to je |
|---|---|---|
| Poplatek (fee) | 1,0 % | 100 Kč |
| Spread | 0,5 % | 50 Kč |
| Kurz na fiat noze | 0,7 % | 70 Kč |
| Celkem | ≈ 2,2 % | ≈ 220 Kč |
Člověk, který sledoval jen poplatek, si myslí, že zaplatil 100 Kč. Ve skutečnosti zaplatil zhruba dvakrát tolik. Za bitcoin v hodnotě 10 000 Kč reálně dostal aktivum přibližně za 9 780 Kč.
Důležité: čísla v tabulce jsou ilustrativní příklad, ne měřená data. Skutečné sazby se liší podle burzy, měny, objemu a okamžiku. Nemáme živou hodnotu, kterou bychom sem doplnili, takže žádnou nevymýšlíme. Smysl příkladu je ukázat strukturu, ne konkrétní cenu.
Proč záleží na tom, který náklad se skrývá kde?
Protože každý z těch tří se chová jinak:
- Poplatek je nejvíc vidět a nejsnáz porovnatelný.
- Spread se mění podle likvidity trhu a podle toho, co zrovna nakupujete. U velkých, hodně obchodovaných aktiv bývá menší.
- Kurz na fiat noze vzniká jen tehdy, když vaše měna není ta, ve které burza obchoduje. Když se mu vyhnete, zmizí; když ne, může být tiše největší z těch tří.
Burza, která se chlubí "nulovými poplatky", může mít svůj příjem schovaný ve spreadu nebo v kurzu. Nula na jednom řádku neznamená nula celkem.
Co byste teď měli umět?
Po přečtení tohoto článku byste měli být schopni:
- Rozeznat tři samostatné náklady místo jednoho.
- U jakéhokoli nákupu se zeptat: "Jaký je poplatek, jaký je spread a v jaké měně burza vlastně obchoduje?"
- Spočítat si přibližnou celkovou cenu jako součet všech tří, ne jen viditelného poplatku.
- Pochopit, proč dvě burzy se stejným poplatkem nemusí stát stejně.
Toto není rada, co nakupovat nebo kde. Je to nástroj na čtení ceny, aby vás žádná z těch tří vrstev nepřekvapila.
Co zůstává nejisté?
Konkrétní výše každého nákladu je proměnlivá a my ji zde neměříme. Spread se mění v reálném čase podle stavu trhu. Kurzové přirážky se liší mezi poskytovateli a nejsou vždy zveřejněné jako samostatná položka. A některé burzy kombinují tyto náklady tak, že je od sebe těžko oddělit. Univerzální číslo "kolik to stojí" tedy neexistuje. Existuje jen metoda, jak se ptát, a tu už teď máte.