Co se přesně mění?
Solana zkracuje cílovou dobu produkce bloku (slot time) na mainnetu ze 400 milisekund na 350 milisekund. Podle reportáže CryptoSlate se tato změna aktivovala na začátku epochy 1019, ale kvůli takzvanému jednoepochovému zpoždění (one-epoch delay) si síť ponechává stávající parametry a nový 350ms cíl začne fakticky platit až od epochy 1020.
Jen pro upřesnění pojmů: slot time je cílový interval, ve kterém se má vyprodukovat jeden blok. Epocha je delší časové okno složené z mnoha slotů, po kterém se aplikují některé změny parametrů. Compute units (výpočetní jednotky) jsou míra toho, kolik výpočtu smí blok obsahovat.
Proč se současně snižuje limit výpočtu na blok?
Toto je jádro celého příběhu. Podle CryptoSlate dostávají bloky kratší cílový interval produkce, ale nedostávají větší povolený objem výpočtu za sekundu. V praxi to znamená, že když se bloky produkují častěji, musí být každý jednotlivý blok "lehčí", aby celková zátěž na síť a validátory za jednotku času zůstala zhruba konstantní.
Logika je jednoduchá: samotné zrychlení bloků bez úpravy výpočetního limitu by znamenalo více výpočtu za sekundu, což by mohlo zatížit validátory a ohrozit stabilitu sítě. Snížení limitu na blok je tedy pojistka, ne vedlejší efekt.
Jak daleko jsou v tom testovací sítě?
Podle CryptoSlate je rollout jinde dál než na mainnetu:
| Síť | Stav cílové doby bloku |
|---|---|
| Mainnet | přechod ze 400 ms na 350 ms (fakticky od epochy 1020) |
| Testnet | efektivní cíl 200 ms |
| Devnet | cíl 300 ms, aktivovaná brána 250 ms, ale zatím není účinná |
Testnet a Devnet tedy slouží jako předstupeň, kde se agresivnější hodnoty testují dřív, než se dostanou na mainnet.
Odkud tato změna pochází?
CryptoSlate odkazuje na changelog Solany z 6. srpna, kde jsou tyto parametry popsané. Postupné zkracování doby bloku je součástí širší dlouhodobé snahy Solany o nižší latenci sítě.
Co zatím není jasné?
Z dostupného zdroje neplyne přesné datum v kalendáři, kdy epocha 1020 nastane, ani konkrétní číselná hodnota, o kolik přesně se snižuje limit výpočtu na blok. Rovněž není z tohoto zdroje doloženo, jaký reálný dopad bude mít změna na latenci transakcí, poplatky nebo stabilitu sítě pro koncové uživatele. To se ukáže až podle chování mainnetu po epoše 1020.
Na co u tohoto typu změn dávat pozor?
U úprav parametrů blockchainu na úrovni protokolu je užitečné sledovat tři věci: zda se změna skutečně aktivuje v ohlášené epoše, zda nedojde k neplánovaným výpadkům nebo zpomalení produkce bloků, a zda se propustnost (počet transakcí za sekundu) reálně mění, nebo zůstává stabilní. Právě proto, že Solana zde záměrně drží výpočet za sekundu konstantní, je hlavní metrikou k ověření spíš latence a stabilita než hrubá propustnost.
charliedesk si tuto změnu poznamenává, aby ji bylo možné později porovnat s tím, co se na síti skutečně stane po epoše 1020.